Vitaminy a minerální látky v období těhotenství

Víte, jaké vitaminy a minerální látky potřebuje těhotná žena? Co může způsobit jejich nedostatek či naopak nadbytek? V kterých potravinách všechny tyto důležité látky najdeme?

Těhotná žena zajišťuje svou stravou výživu nejen sobě, ale i svému dosud nenarozenému dítěti. Proto je v tomto období nezbytně nutné vybírat si takové potraviny, které jsou nutričně hodnotné a zároveň obsahují důležité látky potřebné pro zdravý vývoj plodu.

Pro těhotné ženy platí rámcově stejná doporučení jako pro ostatní obyvatelstvo s tím, že je nutné věnovat pozornost zejména dostatečnému příjmu vápníku, hořčíku, železa, jódu a kyseliny listové. Hlavní zásadou je konzumace pestré stravy ze všech skupin potravin v přiměřeném množství. Je však třeba mít na paměti, že se nejedná pouze o výživu až v průběhu těhotenství. Značný  preventivní význam má i správná výživa před otěhotněním. Výhodou pro budoucí těhotenství je například doplnění a předzásobení se třeba kyselinou listovou a některými minerálními látkami (vápníkem, hořčíkem, jódem).

Které minerální látky a vitaminy jsou tedy důležité? A proč?

Vitamin A je potřebný pro řadu metabolických funkcí, buněčný růst, vývoj kůže a buněčných membrán. Doporučený příjem v těhotenství je 1,1 miligramů RE. Nevýhodou tohoto vitaminu je, že se ukládá v játrech a lze se jím předávkovat, což může vést k vrozeným defektům plodu. Proto je vhodnější beta-karoten (tzv. provitamin A), který se přeměňuje na vitamin A přímo v těle dle aktuální potřeby organismu. Mezi přírodní zdroje patří mrkev, mango, meloun, papája, broskve a tmavozelená zelenina, dále pak máslo, mléko, sýry, jogurty, ledvinky a žloutek.

Další skupinou důležitých vitaminů je tzv. B komplex, tzn. vitaminy skupiny B (B₁, B₂, B₃, B₅, B₆, B₉, B₁₂), které ovlivňují celkový metabolismus. Mezi tyto vitaminy patří i kyselina listová (B₉), která je nezbytná pro tvorbu buněk, krvetvorbu, optimální funkci nervového systému a kostní dřeně. Chrání plod ve velmi raných stádiích vývinu proti vzniku vrozených vývojových vad (např. rozštěp páteře). Proto již v době, kdy se žena pokouší otěhotnět, by měl být denní příjem kyseliny listové 600 mcg FE.

S doplňováním tohoto vitaminu je třeba pokračovat až do dvanáctého týdne těhotenství. Mezi přírodní zdroje patří obilniny, pomeranče, růžičková kapusta, brokolice a kvasnicový výtažek.

Dalším důležitým vitaminem skupiny B je B₁₂. Vitamin B₁₂ pomáhá mimo jiné množení červených krvinek, zvyšuje chuť k jídlu, působí proti poruchám centrální nervové soustavy a periferních nervů. Nedostatek se projevuje jako zhoubná anémie (chudokrevnost).

Jeho nedostatkem jsou ohroženi především vegetariáni. Zdroje vitaminu B₁₂ jsouhovězí nebo kuřecí játra, telecí ledvina, srdce, sardinky, makrela, sledi, raci. V menším množství jej obsahují: pstruh, vejce, sýr, vepřové maso, mléko.

Vitamin C působí jako antioxidant, posiluje imunitu, podporuje vstřebávání železa. Je nezbytný pro růst a dobrý stav všech tkání. Má význam při krvetvorbě, tvorbě tkání, kolagenu, kostní hmoty, zubů, ale třeba i zvyšuje vstřebávání železa. Mezi přírodní zdroje patří hlavně citrusové plody, černý rybíz, paprika, melouny, květák, brokolice, brambory, kiwi. V menší míře jej obsahuje špenát, jahody, borůvky, papája, fazole.

Vitamin C je velmi snadno zničitelný – teplem, kyslíkem, železem, tabákem apod.

Pozor! Vitamin C se ničí teplem, varem, kyslíkem a tabákem. Dále některými léky: aspirinem, sirupy na vykašlávání, antihistaminiky. Vitamin C se také ničí stykem s železem, zinkem a mědí. Řešením je používat na přípravu pokrmů nerez, sklo nebo keramiku.

Vitamin D je během těhotenství nezbytný pro využití vápníku při stavbě kostí a zubů. Vitamin D se vytváří v kůži osvitem UV složkou slunečního záření (stačí 10 až 15 minut denně osvit třetiny plochy těla). Dalším dobrým zdrojem jsou živočišné produkty (tučné ryby, rybí tuk, vaječný žloutek).

Vitamin E působí jako antioxidant, čímž brání vzniku volných radikálů, má pozitivní vliv na ochranu buněk. Významné zdroje vitaminu E jsou obilné klíčky, sójové boby, rostlinné oleje, ořechy, růžičková kapusta, listová zelenina, špenát, plnozrnné obilniny, luštěniny a vejce.

Hořčík (magnesium), jeho nedostatek může vést k preklampsii (křečím). Během těhotenství si ho organismus odebírá z kostních zásob. Pomáhá od křečí v lýtkách a nepříjemných děložních stahů (spojených s tvrdnutím břicha) a bolestí spojených s napínáním velkých závěsných děložních vazů.

V případě, že přírodní zdroje vápníku nestačí, je třeba užívat i potravinový doplněk, a to ve správném poměru s hořčíkem.

Nedostatek hořčíku může být někdy příčinou nespavosti a padání vlasů, které se po podání magnesia rychle upravuje. Tento prvek je nezbytný pro výstavbu kostí, doporučený denní příjem je 310 miligramů během těhotenství, při kojení pak spotřeba stoupá až na 390 miligramů. Mezi přírodní zdroje patří celozrnné obiloviny, ořechy, fazole.

Vápník (kalcium) má klíčovou úlohu ve vývinu kostního systému plodu (skeletu). Doplňování vápníku je zároveň účinnou prevencí osteoporózy (řídnutí kostí) matky v důsledku rychlého odčerpání vápníku plodem. Dostatečný příjem lze zajistit pitím mléka nebo konzumací mléčných výrobků, které jsou zdrojem pro tělo nejlépe vstřebatelného vápníku. Dalším zdrojem vápníku, i když už hůře využitelného jsou: mořské řasy a ryby, luštěniny, mák, mandle, ořechy, květák a brokolice.

Zinek je velmi důležitý pro správný růst a vývoj placenty i plodu. Jeho dostatečný příjem je prevencí infekce plodu, abnormalit nervové soustavy, porodu nedonošených dětí a nižší porodní váhy. Mezi přírodní zdroje patří např. maso, mléko, slunečnicová semena, ořechy.

V poslední době stoupá počet žen s nedostatečným příjmem železa. Ohrožené jsou hlavně vegetariánky a veganky. Existují sice i rostlinné zdroje železa, ale ty jsou pro tělo hůře vstřebatelné.

Železo je důležité pro krvetvorbu, přenos kyslíku z plic do ostatních orgánů, ovlivňuje celkový metabolismus. Zvyšuje odolnost proti nemocem, posiluje vlasy, kůži, nehty. Snadno vstřebatelné železo je obsažené v živočišných bílkovinách (libové červené maso, kuřata, ledvinky, sardinky). Vitamin C zvyšuje jeho vstřebávání.

Selen v kombinaci s vitaminem E působí jako antioxidant, ochrana buněk před poškozením volnými radikály, zejména v raném vývoji zárodku. Nedostatek selenu může souviset s potratem. Přírodními zdroji jsou ryby, jádra para ořechů a některé obiloviny.

Měď se podílí na stavbě kostí. K přírodním zdrojům patří sušené meruňky, celozrnné těstoviny, maso, rýže.

Jód. Jeho nedostatek bývá častou příčinou vrozených vad plodu. Je nezbytný pro správnou funkci štítné žlázy, která zajišťuje růst a vývoj všech tkání a orgánů, funkci nervů, mozku, svalů, ale i rozmnožovacích orgánů.

Důležitý je i adekvátní příjem draslíku, chromu, fluoridů a molybdenu.