| |

Mateřské mléko je stále dostupné a vždy „po ruce“

Nejpřirozenějším způsobem stravy novorozenců a kojenců je kojení. Mateřské mléko má pro děti nejvhodnější složení – to se dokonce v průběhu kojení mění na rozdíl od umělé výživy.

Mateřské mléko plně pokrývá potřebu živin a vody od narození až do šesti měsíců věku. Svým složením nejlépe vyhovuje fyziologickým potřebám novorozence a kojence. Tvorba mateřského mléka je řízena hormony – estrogeny a prolaktinem. Hormon oxytocin pomáhá u vypuzování mléka z prsní žlázy při sání dítěte. Čím častěji je dítě přikládáno k prsu, tím více oxytocinu vzniká. Časté přikládání tedy zvyšuje tvorbu mateřského mléka.

Složení mateřského mléka

Mateřské mléko má ve srovnání s mlékem kravským nižší obsah bílkovin a solí. Množství bílkovin je dostatečné pro zdravý růst a vývoj, nezatěžuje však ještě nezralé ledviny. Podíl syrovátky je 60 procent a kaseinu 40 procent, u kravského mléka je tomu opačně. Důležitý je také vyšší obsah esenciálních aminokyselin.

Obsah tuku je kvantitativně přibližně stejný jako u kravského mléka, rozdílná je však jeho výživová hodnota. Mateřské mléko obsahuje esenciální mastné kyseliny (linolová, alfa-linolenová, arachidonová, dokosahexaenová), které jsou důležité pro zdravý vývoj centrálního nervového systému a oční sítnice.

Složení mateřského mléka nejlépe vyhovuje potřebám kojenců.

Obsah sacharidů je poměrně vysoký, proto má mateřské mléko sladkou chuť. Laktóza je důležitá pro správný rozvoj střevní mikroflóry. Koncentrace minerálů je nižší než v kravském mléce, ale vápník, zinek a železo se u kojených dětí lépe vstřebávají.

Koncentrace vitaminů závisí na obsahu vitaminů ve stravě matky. Pokud je strava matky dostatečně pestrá, není třeba kojeným dětem doplňovat žádné vitaminy s výjimkou vitaminu D a K, kterých je v mateřském mléce nedostatek.

Umělá výživa nemůže konkurovat

Mateřské mléko má velký význam pro zvyšování imunity dítěte, neboť obsahuje řadu složek, které se uplatňují v ochraně před infekcí. Velká většina těchto složek se nedá ničím nahradit a tím se stává mateřské mléko unikátní. Umělá kojenecká výživa je také obohacena o složky podporující imunitu, ale v žádném případě nemůže v tomto ohledu mateřskému mléku konkurovat.

Látky, které kojící maminky přijímají ve stravě, přecházejí do mateřského mléka. Proto by měly pečlivě sledovat údaje na obalech výrobků a o užívání léků se vždy poradit s lékařem.

Mateřské mléko obsahuje látky s antibakteriálním a antivirovým účinkem (specifické protilátky, lysozym, laktoferin, oligosacharidy a mastné kyseliny), imunokompetentní buňky a imunoregulační faktory, které podporují vývoj vlastní obranyschopnosti kojence. Takovými imunoregulačními faktory jsou některé hormony, růstové faktory a takzvaný bifidus faktor, který podporuje utváření přirozené střevní mikroflóry. Díky kojení je dítě méně náchylné k průjmovým onemocněním a k infekcím dýchacích cest.

Druhy mateřského mléka

Na rozdíl od umělé výživy se složení mateřského mléka mění, a to jak během jednoho kojení, tak v průběhu týdnů.

Kolostrum (mlezivo) se tvoří do čtvrtého dne po porodu, je husté, má žlutou barvu. Kolostra se tvoří malé množství, obsahuje však vše co dítě v prvních hodinách a dnech života potřebuje a je důležité pro ochranu před infekcí.

Přechodné mléko se tvoří mezi pátým až desátým dnem a je vlastně směsí kolostra a zralého mateřského mléka.

Zralé mateřské mléko se tvoří od jedenáctého dne. V porovnání s kolostrem má vyšší obsah energie, vyšší obsah tuků a nižší obsah bílkovin. Zralé mateřské mléko se skládá ze dvou typů mléka.

  • Přední mléko je produkováno na začátku kojení, je řídké, obsahuje více vody a méně tuku, je tedy kaloricky méně vydatné. Přední mléko zahání žízeň.
  • Zadní mléko se produkuje později v průběhu kojení, je bohaté na tuky a další živiny, je kaloricky vydatnější a zahání hlad.

Podobné příspěvky

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.