Obědy ve školní jídelně. Ano či ne?

Mám posílat své dítě do školní jídelny na obědy? Tuto otázku si na začátku školního roku kladou rodiče statisíců žáků základních a studentů středních škol. Problém nespočívá pouze v tom kolik a za kolik. Nejdůležitějšími aspekty jsou zdraví a správné stravovací návyky dětí.

Málokdo ví, že ceny, množství i skladba jídel – tzv. spotřební koš, která jsou ve školách distribuována, jsou regulovány vyhláškami ministerstev školství a zdravotnictví. Například typická školní jídelna ve Středočeském kraji, má rozpočet vstupních obědových surovin pro dítě ve věku sedm až deset let stanoven přibližně na 22 korun. Na výsledné ceně oběda se kromě státu podílejí zřizovatel a rodiče. Ti v tomto případě zaplatí za oběd konečnou sumu ve výši 24 korun.

Vyzkoušejte si budoucí jídelnu vašeho dítěte dopředu. Jde to. Organizace práce, čistota, vnitřní pocit a především reference absolventů předešlých ročníků mohou být těmi nejlepšími vodítky.

Přesně jsou určeny rovněž nutriční hodnoty a velikosti porcí ze spotřebního koše s přihlédnutím k věkovým kategoriím a třeba tomu, zda je dítě zařazeno do sportovní třídy. Výsledná kvalita jídla, při očividně jasně definovaných parametrech, tak záleží i na vedení konkrétní školní kuchyně. Hospodaření, kreativita a gastronomická profesionalita dokážou vytvořit mezi jednotlivými jídelnami propastný rozdíl.

Školní jídelna není septik

Mediální masáže rádoby investigativních reportáží nezávislých médií nabízejí zkreslený obraz o stravování ve školních jídelnách a to obraz spíše negativní. Naštěstí se v poslední době objevují smysluplné projekty, které si kladou za cíl zlepšit kvalitu školního stravování a které pověst jídelen vylepšují.

Školní jídelna nevyučuje, ale stravuje. Naučit děti vhodným životosprávným návykům a pravidelnosti musí především rodiče. Školní stravování pak bude sloužit jako prodloužená ruka výchovy ke správnému a pravidelnému životnímu stylu.

Málokdo si však uvědomuje, že nejde o senzaci, ale o naši zdravou budoucnost. Potom se není možné divit statistikám personálu. Ty odhalují preference dětských strávníků, mezi kterými jsou převážně sladká a smažená jídla. Potvrzují to i pedagogičtí pracovníci. Polévky, zelenina, ale i ovoce, jogurty a kompoty končí v odpadu nejčastěji. Děti tak zřetelně odkrývají stravovací návyky, které si nesou z domova. Není čas to změnit a dát školním jídelnám šanci?

Jaký je tedy závěr? Stravování ve školních jídelnách lze s veškerou zodpovědností doporučit. Pro většinu rodičů bude oběd ve škole představovat jediné stabilní a vyvážené jídlo v průběhu aktivního dne jejich potomka. Dobrou školní jídelnu a profesionálně připravený oběd lze považovat za dobrý start. A věřte, že dobrých školních kuchyní je většina.