|

Nachystejte svému dítku lákavou svačinu

Nestačí, když je školní svačina zdravá a chutná. Aby měla smysl, dítě ji především musí také sníst. Aby neskončila v koši, musí být pro dítě lákavá i vzhledově. Musí nějak vypadat a být hezky zabalená. To je pro rodiče výzva a doslova problém nejen gastronomický, ale i psychologický.

Nejlepší je, když taková svačina dětem připomíná něco, co se prodává hotové v obchodě, tedy nějaký fastfoodový mls. Protože v dnešní době bohužel i jídlo ve škole také dítě jaksi „reprezentuje“, podobně jako značkové oblečení i svačinu hodnotí spolužáci. Je to tak, to přináší doba.

K vylepšení „svačinového image“ dítěte poslouží i taková maličkost, jako je výměna svačinového sáčku za zelenou, žlutou nebo oranžovou plastovou krabici. Prodávají se pod názvem „svačinový box“.

Někdy podlehnou i rodiče, dokonce s představou, že dítěti prospívají. Není to tak dávno, kdy mi bezelstně tvrdila sousedka, že své malé dcerce dává do školy výhradně a pořád jen sladkou tyčinku (přeslazený piškot s mastným krémem uvnitř), a to proto, „aby do ní dostala spoustu mléka“.

Byla by škoda, kdyby rodiče rezignovali a dítěti dávali jen tučné přeslazené tyčinky z televizních reklam, údajně plné mléka. S alibistickým důvodem, že cokoliv jiného by dítě stejně vyhodilo nebo přineslo zpátky. Ale nemá cenu ani cesta druhá: snažit se přemoci dětský názor silou a opakovaně dítěti dávat nevzhledný namazaný chleba v ubrousku, s kterým by před ostatními dětmi „neuspělo“ a který za rohem vyhodí. Schůdná cesta spočívá ve skloubení zdravé výživy a lákavého moderního vzhledu jídla.

Školní sendvič

Zkusme vyrobit třeba „sendvič jako z obchodu“: rozpůlíme velký celozrnný rohlík (tmavou bagetu či housku) a obložíme: střídáme ledový a jiný salát, okurku, sýry, šunku, rajče, ředkvičky, kedluben, plátek vejce a podobně. S citem přidáme sojanézu nebo ochucený jogurt a pažitku, petrželovou nať či bazalku. Zbývá zabalit do průhledné fólie a efektní jídlo je na světě. Svačina je zdravá, ale přitom vyhlíží, jakoby byla z dětmi obecně přijímaného fastfoodu.

Experimenty jsou nutné

Pokud dítěti nechutná banán, neriskujeme, že ho bude nosit zpět rozmačkaný, ale zkusme jiné ovoce. Dáváme-li dítěti jablko, ochutnejme ho. Možná má tak fádní chuť, že by k svačině nelákalo ani nás. Stačí pak koupit jiný druh. Vyzkoušet se dá i zelenina. Chutná-li dítěti mrkev, proč mu jich nedat pár na chroupání nebo mu přibalit mrkvový (mrkvovo-ananasový) salát do krabičky. Když náš potomek nechce ve škole loupat pomeranč, zkusme mu dva vymačkat do lahve jako čerstvý džus. K ovoci se dají přidat celozrnné sušenky.

Důležité je pak jen sledovat, co dítě zkonzumuje a co ne. A hlavně: mluvit s ním o jídle. Nejen balit svačiny, ale také se ptát, jak mu chutnalo, co by chtělo zítra, co vylepšit a změnit.

Lákavým vzhledem, efektním obalem (nehledě samozřejmě na chuť svačiny) se dají ke svačinám ve škole nejsnáze přitáhnout menší děti. Ty si pak také na pravidelné dopolední jídlo snáze zvyknou. Vyzkoušet by se to ale rozhodně mělo i na prepubescenty a pubescenty.

Podobné příspěvky

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.