Co dělat, když kojení není možné?

V případě, že dítě nemůže být kojeno, je nutné zavést náhradní umělou výživu určenou kojencům. Jaké druhy jsou k dostání a v kterých případech se užívají?

Důvodem k nezahájení kojení ze strany maminky může být její závažné onemocnění nebo užívání některých léků. Kojení není vhodné u žen trpících tuberkulózou, HIV infekcí, některými srdečně-cévními chorobami, chronickým selháním ledvin, drogovou závislostí a některými z psychiatrických onemocnění. Kojení se také nedoporučuje u žen trpících laktační psychózou, neboť může mít až tragické následky. Ženy léčené radioaktivními látkami, cytostatiky a některými dalšími léky by své děti rovněž kojit neměly. Většina běžně podávaných léků není překážkou kojení, ale vždy je třeba se poradit s lékařem.

Kravské mléko je pro děti do jednoho roku absolutně nevhodné.

Ze strany dítěte může být důvodem vylučujícím kojení jeho závažné metabolické onemocnění. Organismus dítěte s metabolickou vadou si s některými látkami obsaženými v mateřském mléce nedokáže poradit, proto je nutné vyloučit jejich přísun. Kojení není vhodné například u dětí trpících galaktosemií nebo fenylketonurií. Pro děti postižené metabolickým onemocněním se vyrábějí speciální umělá mléka.

Běžné kravské mléko je pro děti do jednoho roku zcela nevhodné. Obsahuje totiž ve srovnání s mateřským mlékem příliš vysokou koncentraci bílkovin a minerálů, které nadměrně zatěžují ještě nevyzrálé ledviny kojence. Nízký obsah laktózy je dalším důvodem, proč je kravské mléko pro kojence nevhodné. Kozí mléko se taktéž nedoporučuje, neboť složením a poměrem živin se od kravského mléka příliš neliší.

Složení je dané

Všechny nekojené děti do jednoho roku věku by měly být živeny umělou kojeneckou výživou o přesně definovaném složení. Umělá kojenecká výživa se vyrábí podle státem kontrolovaných norem a musí být bezpečná.

Základem pro výrobu umělého kojeneckého mléka je kravské mléko, které se speciálně upravuje. Proces úpravy kravského mléka se nazývá adaptace. Při ní se v mléce snižuje obsah bílkovin a upravuje se podíl kaseinu k syrovátce, zvyšuje se obsah laktózy, část mléčného tuku se nahrazuje rostlinnými oleji s vyšším podílem nenasycených mastných kyselin, snižuje se obsah minerálních látek a zvyšuje se obsah vitaminů a železa.

Na našem trhu je široká nabídka přípravků umělé kojenecké výživy a jsou dostupné různé druhy umělého kojeneckého mléka.

V poslední době se umělá kojenecká mléka začínají obohacovat o prebiotika. Snahou výrobců je co nejvíce přiblížit složení umělé kojenecké výživy ke složení mateřského mléka. Vzhledem k obsahu složek podporujících a rozvíjejících imunitu je ale mateřské mléko stále jedinečné.

Mléko počáteční a pokračující

Od prvního dne života může být dítě krmeno takzvaným počátečním mlékem. Počáteční výživa se složením a konzistencí nejvíce podobá mateřskému mléku. V počátečním mléce nesmí být kromě laktózy obsažen žádný jiný cukr. Dříve se tato výživa označovala jako plně adaptované mléko.

Pokračující mléko, dříve označované jako částečně adaptované, je hutnější a více sytí. V pokračujícím mléce je více kaseinu a krom laktózy obsahuje i jiné cukry. Pokračující mléka jsou určena pro děti od šestého měsíce. V nabídce umělé výživy nalezneme i mléko určené dětem od jednoho roku. Tato batolecí mléčná výživa má vyšší obsah bílkovin a energie.

Když to není „to pravé“

Může se stát, že umělé kojenecké mléko dítěti nevyhovuje. Mezi projevy horší tolerance umělé kojenecké výživy patří například neklid a nespokojenost, odmítání mléka, zvracení, zácpa, bolení bříška, nadýmání, neobvyklý vzhled stolice, příměs hlenu nebo krve ve stolici a nedostatečné přibývání na váze. Objeví-li se u dítěte tyto příznaky, je nutné vyhledat lékaře, aby vyloučil jiné závažnější příčiny těchto potíží, jako například infekční onemocnění nebo alergie.

Potíže s tolerancí umělé kojenecké výživy by měly být vždy konzultovány s dětským lékařem.

Pokud dítě netoleruje umělé kojenecké mléko, je vhodné jej vysadit a vyzkoušet jiný výrobek. Výrobci umělé kojenecké výživy obvykle nabízejí řadu variant umělého mléka a uspokojí i potřeby dětí se specifickými nároky na výživu. Změnu výživy je však vhodné konzultovat s dětským lékařem, protože časté střídání různých produktů od různých výrobců obvykle není pro dítě přínosem.

Výrobci umělé kojenecké výživy jsou povinni chránit a podporovat kojení a neupřednostňovat před ním svůj komerční zájem. Musí tedy informovat své zákazníky o přednostech a výhodách kojení.

Speciální kojenecká výživa

Děti trpící gastroezofageálním refluxem nemají ještě dokonalou funkci dolního jícnového svěrače (mezi jícnem a žaludkem) a v důsledku toho dochází k častému ublinkávání a zvracení. Tyto potíže většinou odezní kolem šestého měsíce, kdy dítě začne být krmeno kromě mléka i jinou stravou.

K překonání prvního půl roku může pomoci takzvané antirefluxní mléko (AR mléko), které je díky obsahu vlákniny hustší a nedochází tak snadno k jeho zvracení. Klinické studie ukázaly, že s výhodou se toto mléko může podávat i u dětí trpících na časté infekce dýchacích cest provázené dušností. U těchto dětí je totiž vyšší riziko zvracení a následného vdechnutí žaludečního obsahu. U kojených dětí lze využít zahušťující přísady, které se přidávají do odstříkaného mateřského mléka. Tyto přísady lze pořídit jako komerční přípravky nebo lze do mléka přidat rýžový odvar.

Při častém zvracení může pomoci výživa hustším antireflexním mlékem.

Hypoalergenní mléko (HA) se doporučuje dětem, které nemohou být kojeny a v jejichž rodině se vyskytla nějaká forma alergie. Děti, jejichž rodiče či sourozenci trpí alergií, jsou zrodem alergie ohroženy více než děti bez této rodinné zátěže. Jako prevence jejího vzniku se tak doporučuje podávat dětem s rodinnou zátěží takzvané hypoalergenní mléko. V HA mléce je bílkovina částečně naštěpena a tím je sníženo riziko vyvolání alergické odpovědi. HA mléka však mohou být dětmi někdy odmítána pro jejich hořkou chuť. U dětí bez rodinné zátěže nemá podávání HA mléka význam.

Poměrně častá je pak alergie na bílkovinu kravského mléka a děti trpící tímto problémem musí být krmeny speciální výživou. Mezi projevy alergie na bílkovinu kravského mléka patří opakované průjmy, vyrážky a někdy i celkové příznaky, jako například dušnost a otoky, které mohou dítě ohrozit i na životě.

Výživa pro takto postižené děti je založena na bílkovinných hydrolyzátech, kde jsou bílkoviny vysoce rozštěpeny na velmi malé úseky. Tyto přípravky jsou velmi drahé a nejsou určeny k prevenci alergií. Jelikož se jedná o léčebné výživové přípravky, jsou vydávány na lékařský předpis, stejně jako přípravky, o kterých je pojednáno dále.

Speciální kojenecká výživa pro děti s alergiemi a poruchami metabolismu patří mezi léčebné přípravky, je velmi drahá a vydává se na lékařský předpis.

Jinou formou nežádoucí reakce na kravské mléko je intolerance laktózy. Děti nesnášející laktózu trpí nadýmáním, bolestmi bříška a průjmy, mají vodnaté kysele páchnoucí napěněné stolice, ve kterých se může objevit i příměs krve. Pro tyto děti jsou určena speciální bezlaktózová mléka.

Předčasně narozené děti a děti s nízkou porodní hmotností mají specifické nároky na výživu, neboť nemají dostatečné vlastní zásoby energie a jejich růstová rychlost je větší než u zralých donošených dětí. Pro tyto nezralé děti jsou k dispozici přípravky s vyšším obsahem energie a bílkovin, které však respektují jejich nezralost. Existují i přípravky k obohacení (fortifikaci) mateřského mléka.

U dětí s vrozenými vadami metabolismu se používají speciální mléka na bázi sójového mléka. Tato mléka jsou doporučována například u dětí trpících galaktosemií.