Přechod dítěte k pevné stravě
Mezi šestým a dvanáctým měsícem věku dítěte dochází k přechodnému období, plném změn nejen ve stravě. Vzhledem k jedinečnosti každého dítěte nelze přesně stanovit, odkdy by všechny děti měly začít s příkrmy. Světová zdravotnická asociace však doporučuje výlučné kojení (popř. podávání umělé dětské výživy) až do šestého měsíce.
Začátky v přikrmování mohou být spojovány s obavami, zda je na ně dítě dostatečně vyspělé. V šestém měsíci přesáhne obvykle tělo kojence váhu šest kilogramů a je dostatečně vyvinuté pro příjem nové stravy. Dalším faktorem je přirozený zájem dítěte, kdy sleduje očima lžičku, dává předměty do úst, pozoruje ostatní při jídle, sedí s oporou atp. Takovéto signály napomáhají rozeznat chvíle, kdy je dítě více nakloněno poznávání nových chutí.
V prvním roce dítěte navíc dochází např. k vývoji orgánů, osidlování střev mikroflórou, tvorbě imunity, proto jsou některé potraviny v tomto období nevhodné. Jsou jimi vody či zeleniny s vysokým obsahem dusičnanů, sůl, cukr, sladidla, med, kakao, sladkosti, většina koření, vývary z hovězích a vepřových kostí, smetana, tvaroh, uzeniny, syrový vaječný bílek aj.
První týden
Při prvních pokusech zařadit příkrm se začíná s malými dávkami (čtvrt lžičky) jedno-druhového zeleninového pyré před kojením. Během několika dní (obvykle jeden maximálně však tři týdny) se dávka postupně zvětšuje až do celé zeleninové či maso-zeleninové porce nahrazující jednu mléčnou dávku (oběd).
Druhý týden
Maso-zeleninový příkrm lze podávat až šestkrát týdně, přičemž se skládá přibližně z dvaceti gramů (od sedmého měsíce 35 gramů) vařeného libového masa a zeleniny, např. telecí s bramborem a zeleninou. Poté je vhodné jedenkrát týdně maso nahradit vařeným vaječným žloutkem. Dodržování zpočátku týdenního rozestupu mezi zařazováním dalšího druhu potraviny umožňuje včasné odhalení případné alergické reakce na potravinu.
Třetí týden
Ve třetím týdnu od počátku dobře probíhajícího přikrmování nahrazujeme druhou mléčnou dávku (přesnídávku) neslazeným ovocným či ovocno-mléčným pyré. Ideální mléčnou složkou je neslazený bílý jogurt. Kvůli vysokému obsahu bílkovin není tvaroh až do jednoho roku dítěte doporučován.
Čtvrtý a pátý týden
Obilno-mléčná kaše nahrazuje večerní kojení (večeře). Zpočátku jsou vhodnější obiloviny neobsahující lepek jako rýže či kukuřice, po týdnu (minimálně od ukončeného šestého měsíce) lze rozšířit sortiment i o obiloviny s lepkem.
U výrobků je vždy nutné dbát na doporučení uvedená na obalech jednotlivých produktů a kontrolovat příslušné složení. Dochucujeme přidáním ovoce či zeleniny. Následujících týdny jsou věnovány dalším obměnám jídelníčku a upevňování návyků.
Poslední třetina prvního roku
Od devátého měsíce se buduje jedno ze základních pravidel zdravého stravování – snídaně. Namísto ranní mléčné dávky se dítě učí přijímat pevnější složky potravy jako je chléb a pečivo. Další obohacení stravy přichází se zařazováním příloh, např. těstovin.
Podle studie stravovacích vzorců pražských dětí z roku 2004 uměly lžičkou přijímat příkrm v devíti měsících již všechny děti. Ve 12 měsících jedly rukou již všechny nekojené děti, zatímco 13 procent kojených dosud nikoliv. Hrneček používalo mezi 9. a 12. měsícem asi 40 procent dětí, kojené poněkud častěji než nekojené.
Použitá literatura a jiné zdroje:
- KUDLOVÁ, Eva a Anna MYDLILOVÁ. Výživové poradenství u dětí do dvou let. Vyd. 1. Praha: Grada, 2005, 148 s. ISBN 80-247-1039-0.
- MÜLLEROVÁ, Dana. Zdravá výživa a prevence civilizačních nemocí ve schématech. Vyd. 1. V Praze: Triton, 2003, 99 s. ISBN 8072544217.
- NEVORAL, Jiří. Výživa v dětském věku. Vyd. 1. Jinočany: H & H, 2003, 434 s. ISBN 80-86022-93-5.
- WHITNEY, Eleanor, Noss; SIZER, Frances, Sienkiewicz. Nutrition: concepts and controversies. 9th ed. Belmont: Wadsworth, c2003, XVI, 578 s., 100 s. příl. ISBN 0534577997.
- Vitamin and mineral requirements in human nutrition. 2. vyd. Řím: FAO, 2004b. 341 s. ISBN 92–4–154612–3.
