Horečka u dítěte: kdy ji srážet a kdy k lékaři

S podzimem přišly první virózy, kapesníky na všech stolech a nevyhnutelně i první noc, kdy vám teploměr ukáže číslo, u kterého se srdce sevře. Horečka u dítěte je ale ve většině případů známka toho, že tělo samo bojuje s infekcí, ne důvod k panice. Důležité je vědět, od kolika stupňů se o horečce vůbec mluví, kdy má smysl ji srážet a kdy naopak neváhat a zavolat lékaře.

Od kolika stupňů je to horečka

Teplota do 38,4 °C se označuje jako zvýšená teplota, tedy subfebrilie. Jako horečka se počítá teplota od 38,5 °C, od 39 °C už jde o vysokou horečku. Přesná hranice se může mezi zdroji i podle metody měření lišit o několik desetin stupně, v praxi je ale rozhodující hlavně to, jak se dítě při dané teplotě chová, ne jen číslo na displeji.

Měření se trochu liší podle místa. Teplota naměřená v konečníku je nejpřesnější a bývá o několik desetin vyšší než teplota naměřená v podpaží nebo v ústech. Pokud tedy měříte miminku v podpaží, berte výsledek s touto rezervou.

Proč horečka sama o sobě není nemoc

Horečka je obranná reakce organismu, tělo si zvýšenou teplotou pomáhá bojovat s viry a bakteriemi. Proto lékaři nedoporučují srážet ji automaticky hned při prvním vyšším čísle na teploměru. Pokud dítě i s teplotou kolem 38,5 až 39 °C pije, je při vědomí v pohodě, hraje si nebo aspoň neleží apaticky, není důvod sahat po lécích hned.

Jinak je to ve chvíli, kdy horečka dítě viditelně zmáhá: je unavené, nechce pít, je mu nepříjemně nebo z horečky bolí hlava či tělo. Tehdy dává smysl teplotu zmírnit, aby se dítěti udělalo lépe, ne proto, že samotné číslo je nebezpečné.

Více o tom, proč jsou děti v období nástupu do kolektivu nemocné častěji, najdete v článku o dítěti ze školky, které je pořád nemocné, horečka je u viróz jen jedním z projevů, se kterými se rodiče na podzim potkávají nejčastěji.

Dětem a dospívajícím do 16 let se kyselina acetylsalicylová, tedy klasický aspirin, bez doporučení lékaře nepodává. Zvlášť při virové infekci může vyvolat vzácné, ale velmi závažné postižení jater a mozku, takzvaný Reyeův syndrom. Na horečku patří u dětí paracetamol nebo ibuprofen.

Kdy a čím horečku srážet

Pokud se rozhodnete horečku zmírnit, u dětí se používají léky s účinnou látkou paracetamol nebo ibuprofen ve formě sirupu nebo čípku. Dávkování se vždy řídí hmotností a věkem dítěte, přesné množství proto najdete v příbalovém letáku konkrétního přípravku, případně vám ho doporučí lékárník nebo pediatr. Léky bez porady s lékařem nekombinujte ani nestřídejte a nepodávejte je častěji, než udává příbalový leták, a pokud horečka přetrvává nebo se vrací, je čas se poradit s lékařem o dalším postupu, ne jen dávky navyšovat.

U miminek a batolat je vhodnější forma čípku, protože dítě ho nemusí spolknout a zabere i při zvracení. U starších dětí bývá praktičtější sirup, který si navíc rodiče mohou v lékárně vybrat podle chuti, aby ho dítě bralo bez bojů.

Jak dítě chladit a napájet

Kromě léků pomáhá i to, jak se o dítě v horečce staráte. Osvědčené kroky:

• Nepřehřívejte ho. Oblečte dítě lehce, přikryjte tenčí dekou, v pokoji větrejte a udržujte spíš chladnější teplotu. Horečku zhoršuje, když je dítě zabalené jako na mráz.
• Chlaďte postupně. Chladné, ne studené obklady na čelo, zápěstí nebo lýtka pomáhají, ledová voda ani příliš studená koupel se ale nedoporučují, tělo by na náhlý chlad reagovalo naopak zvýšením teploty.
• Vlažná koupel o pár stupňů nižší, než je tělesná teplota dítěte, může horečku mírně snížit a dítěti přinese úlevu, pokud ji snáší dobře. Pokud má ale dítě studené ruce a nohy nebo se třese zimnicí, s chlazením počkejte.
• Dbejte na pití. Horečka zvyšuje ztráty tekutin, dítě by mělo pít častěji než obvykle, klidně po menších dávkách. U kojenců to znamená častější přiložení k prsu nebo láhvi.
• Nechte dítě odpočívat. Klid a spánek tělu pomáhají s bojem proti infekci víc než jakákoli aktivita.

Dlouhodobě dítěti s horečkou prospěje i silnější imunitní systém, o tom, jak ho u dětí přirozeně podpořit, píšeme v článku jak posílit imunitu u dětí.

Zarudlé tváře a chladnější ruce a nohy jsou u horečky běžné, hlavně když teplota teprve stoupá. Tělo tehdy omezuje prokrvení končetin a drží teplo uvnitř. V této fázi dítě nechlaďte, spíš ho lehce přikryjte. Pokud je ale kůže dítěte nápadně bledá, mramorovaná nebo šedavá, zavolejte lékaře.

Varovné signály, kdy volat lékaře

Většina horeček u dětí odezní během pár dní bez komplikací. Přesto existují situace, kdy se nevyplácí čekat a je lepší zavolat pediatra nebo pohotovost. Jde zejména o tyto případy:

• teplota nad 39,5 °C trvá déle než 24 hodin nebo horečka neklesá ani třetí den
• dítě je malátné, hodně spavé nebo nereaguje jako obvykle
• odmítá pít, výrazně méně močí nebo jsou jiné známky dehydratace
• objeví se vyrážka, zvlášť červenofialová a nemizí při zatlačení, nebo je kůže mramorovaná
• dítě má ztuhlý krk, silnou bolest hlavy nebo opakovaně zvrací
• dýchá zrychleně, namáhavě, případně má bolest na hrudi nebo kašel s dušností
• horečka se po pár dnech bez příznaků znovu vrátí

Zvláštní kapitolou jsou miminka do tří měsíců. U nich je potřeba volat lékaře už při jakékoli teplotě od 38 °C výš, i když dítě na první pohled vypadá v pořádku. V tomto věku může být horečka jediným příznakem závažnější infekce a imunitní systém miminka ještě neumí reagovat tak jako u staršího dítěte, proto se tady nevyplácí čekat a sledovat, jak se to vyvine.

Co si z toho odnést

Horečka u dítěte není sama o sobě nepřítel, je to signál, že se tělo s něčím potýká a snaží se tomu čelit. Důležité je sledovat spíš chování a celkový stav dítěte než jen číslo na teploměru, zvládat horečku klidem, tekutinami a případně léky podle příbalového letáku, a hlavně znát hranice, kdy je na místě zavolat lékaře, zejména u nejmenších miminek. S trochou přehledu a klidné hlavy zvládnete i noc s horečkou bez zbytečného strachu.